Historie muzea

Motto:

Nechť vzkvétá naše muzeum pro radost budoucích i našeho městečka, ať jest spravováno i nadále s takovou láskou, s jakou jsme o něj pečovali společně s manželem.

Ať je školou, z které možno čerpati z minulosti pro budoucnost, a to šťastnou budoucnost našeho národa.

Marie Krčmaříková
první ředitelka muzea

Podnět k vybudování muzea v Kyšperku dala „Národopisná výstava“. Po obrovském úspěchu „Jubilejní zemské výstavy v roce 1891“ se v roce 1893 začala připravovat výstava národopisná. Na podnět z Prahy byly svolávány v obcích  schůze a zakládaly se místní výbory. Utvořily se skupiny, které chodily dům od domu, aby zjistily, zda se sežene dostatek věcí pro výstavu. Výsledek byl překvapující, takže se kyšperské komité usneslo uspořádat nejdříve výstavku přímo v Kyšperku v učebnách místní obecné školy, která tehdy sídlila ve vrchnostenském špitále. Byla to první výstavka toho druhu ve východních Čechách a v Kyšperku vůbec. Psalo se o ni pochvalně v místních i pražských novinách.

V roce 1895 se výstavní výbor usnesl na zřízení muzea z předmětů z výstavy. Mělo se jmenovat Muzeum pro Kyšperk a okolí a sídlilo by v budově nové radnice. Ta se však nestavěla a jiné vhodné prostory se nenašly. Všechny předměty tak zůstaly ve škole a mnoho se jich ztratilo. 4. února 1925 se ve staré radnici č.p. 56 uvolnily místnosti a obecní zastupitelstvo se rozhodlo dvě místnosti ponechat pro účely muzea. Nakoupily se vitríny a když návštěvníci viděli, že vystavené předměty jsou řádně uložené, sami přicházeli do muzea věci darovat nebo prodat. Muzeum se tak velmi rychle plnilo.

V roce 1936 se upravily další tři místnosti pro Vojáčkovu galerii. Kromě té byl v muzeu mimo jiné k vidění například starý kupecký krámek, expozice sirkařství, voskařství a perníkářství, celý postup zpracování lnu, pletací stroj z roku 1886, práce zubního technika. Muzeum v té době nenavštěvovali pouze lidé z Kyšperka, ale i z dalekého okolí. V padesátých letech bylo však muzeum nejprve přestěhováno do zámku, později se zrušilo a sbírkové předměty se vynesly do půdních prostor zámku. Během následujících 40 let se mnoho věcí zničilo nebo úplně ztratilo.

V budově dnešního Městského muzea byl Památník nár. umělce Petra Jilemnického, který se v tomto domě č.p. 77 narodil.

V roce 1990 se podařilo prosadit zrušení Památníku a v jeho budově zřídit nové muzeum. Nashromáždily se zbylé předměty, očistily se a za práce několika obětavých občanů se roku 1991 otevřelo Městské muzeum. Své místo zde našla Vojáčkova galerie, expozice Alfonse Muchy, který měl v Kyšperku pronajatý ateliér, jedna místnost byla ponechána Petru Jilemnickému, také expozice sirkařství zde našla své uplatnění a nezapomnělo se ani na významné osobnosti našeho města.

Během dalších deseti let prošla muzejní expozice dalšími úpravami.