Letohradské aleje

Svého času nazvaly Lidové noviny Kyšperk (dnes Letohrad) městem alejí. Pojmenovaly jej přiléhavě, protože všechny cesty vedoucí do města byly vroubeny alejemi. Dnes jsou v některých mezery a jsou postupně obnovovány.

Alej k Šedivci

Smíšené stromořadí z různě starých stromů p.p.č 710/2 k.ú. Letohrad, obvod největšího stromu 240 cm

Březová alej ve Svatojánské ulici

Vysázena roku 1931 v horní části ulice vedle hřbitova nahoru ke kříži na Kopečku p.p.č. 690/1, obvod kmene největšího stromu 165 cm.

Javorová alej od nádraží k městu

Založena roku 1880. Zajímavé je, že do rozsáhlé aleje javora mléče se v blízkosti křižovatky a výjezdu z provozovny obchodu s palivy vloudil jírovec maďal p.p.č. 753/3 a 753/4 k.ú. Letohrad, obvod kmene největšího stromu 220 cm.

Javorová alej k Lukavici

Původně u silnice k Lukavici stály obrovské lípy, které byly z důvodu bezpečnosti vykáceny a nahrazeny javorovou alejí. V současné době se dochovalo jen 6 stromů, p.p.č. 753 k. ú. Letohrad, obvod kmene nejmohutnějšího stromu 245 cm.

Jednostranná alej v Taušlově ulici

Od bývalých městských jatek až po dům čp. 466 je tvořena javory a dále pak pokračují lípy. Byla vysázena roku 1905 p.p.č. 723/1 k. ú . Letohrad, obvod kmene největšího stromu 180 cm.

Kaštanová alej

Zachovalé stromořadí vedoucí od Hotmarovy kaple. p.p.č. 751/1 k.ú. Letohrad, obvod kmene největšího stromu 282 cm.

Kaštanová alej

Oboustranná alej vedoucí od Bažantnice směrem k silnici na Šedivec. Založena roku 1915. p.p.č. 714/1 k.ú.Letohrad, obvod kmene největšího stromu 255 cm.

Lipová alej středem Václavského náměstí

Vysázena městem roku 1879 v upomínku na stříbrnou svatbu císaře Františka Josefa I a císařovny Alžběty. Stromy jsou přestárlé. V roce 1996 bylo vysazeno 5 kusů nových lip v rámci úpravy prostor před komerční bankou p.p.č. 669/1 k.ú. Letohrad, obvod kmene největšího stromu 185 cm.

Lipová alej k Jankovicím

Vysázena roku 1913 na p.p.č. 691/1 v k.ú. Letohrad. Obvod kmene největšího stromu 230 cm.

Lipová alej z Letohradu ke Kunčicím

Založena roku 1880. Alej s různým stářím stromů, dosazovaná, p.p.č. 700/1 k.ú. Letohrad, obvod kmene největšího stromu 300 cm.

Smíšená alej po hřebenu Kopečka

Založená roku 1880. Vede po hřebenu za kaplí směrem k Mechnáči a Pustinám. Jsou v ní zastoupeny různě zachovalé lípy, javory, jírovce a vlašské ořechy, celkem asi 150 kusů, p.p.č. 740 k.ú. Letohrad, obvod kmene největších jedinců 335 cm

Topolová alej

Alej po obou stranách ulice V Aleji. Od roku 1995 dochází k její rekonstrukci, výsledkem které bude přeměna aleje topolové na alej lipovou., p.p.č. 376/52, 705/2 k.ú.Letohrad

Památná lipová alej z roku 1736 ke kapli sv. Jana na Kopečku

Když byla roku 1734 vystavěna Janem Václavem Brédou pozoruhodná kaple sv. Jana na Kopečku a roku 1736 kolem ní ambity vysázeli téhož roku kyšperští měšťané ke kapli vedoucí alej, která se zachovala po dnešní dobu. I několik lip bylo poškozeno tolikráte jež vzpomenutou smrští ulomením větví a jedna vyvrácena úplně. Za podpory Památkového úřadu dal okrášlovací spolek stromy oškrabati a konservovati. Vyhnilé otvory byly vyplněny betonem. V současné době alej čítá 17 původních a 15 dosazovaných kusů lípy malolisté. Obvod kmene nejmohutnějšího stromu 470 cm. Alej je dvouřadová a stojí na parcele číslo 690/1

Smíšená alej po hřebenu Kopečka za kaplí sv. Jana

Alej je dvouřadová. Jsou v ní zastoupeny lípy, javory, kaštany, vlašské ořechy a jiné druhy listnatých stromů. Je oblíbeným cílem procházek. Je tu hojnost laviček, na nichž s oblibou odpočívají ti, kdož chtějí vychutnati krásnou vyhlídku na Krkonoše za podzimních a jarních jasných podvečerů, Orlické hory, Králický Sněžník, část Jeseníků, Suchý vrch, Hřebečník, Lanšperk a Žampach na druhém konci aleje. Rád sem chodíval Mistr Alfons Mucha, čestný občan kyšperský a místo, odkud se pravidelně díval do kraje, je upraveno v malou terasu a je pojmenováno na jeho památku Muchovou vyhlídkou. Alej je též vyhledávaným cílem mladých lidí a proto je žertovně též nazývána Alej vzdechů. Jdeme-li poněkud dále po hřebenu, přijdeme k nové rozhledně na Mechnáči, zhotovené roku 1943. Odtud je nejkrásnější vyhlídka do kraje. Alej byla vysázena na jaře roku 1886. Odtud je též dobře viděti u lukavického dvora chráněné torso Muchovy lípy, zvěčněné jim na Slovanské epopeji. U dvorského rybníčka jsou ohromné dvě vrby a za dvorem v listnatém háji Šafranici ohromné duby. Ty ovšem již nejsou na katastru Kyšperka.