KONTAKT
Kulturní centrum Letohrad
Václavské náměstí 77
561 51 Letohrad
tel.: 465 622 092
e-mail: muzeum@letohrad.eu

 

PROHLÍDKY ZÁMECKÉ EXPOZICE: 

Do 10. 6. 2016  zámcká expozice z důvodu malování uzavřena! Děkujeme za pochopení.

  • mimo sezónu NA OBJEDNÁNÍ předem!
  • v sezóně: 27. 6. - 4. 9. 2016

            Po - Ne v 9.00, 10.00, 11.00, 13.00, 14.00, 15.00, 16.00

      

CENÍK VSTUPNÉHO
 

            
Délka prohlídky: 25 minut

Umístění expozice: 2. patro zámku, 3 místnosti a část chodby

Prohlídka zámku, mimo výše uvedené období,  je možná pouze po předchozí domluvě v městském muzeu, tel.: 465 622 092, e-mail: muzeum@letohrad.eu.  


ZÁMECKÁ EXPOZICE

Již konec chodby druhého patra zámku dýchá zámeckou atmosférou. Uvítá Vás opona od Jana Umlaufa s panoramatem Letohradu. Na stěnách je rozvěšeno paroží a obrazy s loveckými motivy.
 
První místnost je zasvěcena období baroka. Na první pohled zaujmou dva velké obrazy, olejomalby, s biblickým námětem. Na obrazech jsou zde také k vidění například špitálnící a hrabě Hynek Jetřich Vitanovský z Vlčkovic, který nechal zámek v roce 1680 postavit spolu se zámeckou kaplí, dnešním kostelem sv. Václava. Mezi zajímavé kusy nábytku patří rokokový zásuvkový sekretář s krajinnými výjevy, který byl za přispění MKČR restaurován. Je zde také stůl s purkmistrovskými židlemi. Jedná se o kopie z 19. století. Na původních židlích ze století šestnáctého sedávali kyšperští radní.
 
Druhá místnost Vám představí uměleckou rodinu Umlaufovu a období historismu, tedy 19. století. Jsou zde obrazy od bratrů Jana a Hynka Umlafových a dřevořezby od jejich otce, Dominika Umlaufa. Mezi obrazy nechybí ani překrásný obraz neznámé ruské velkokněžny. Stojí zde harmonium a intarzovaný sekretář vytvořený z pěti druhů dřeva, na kterém jsou vyobrazeny hrady.
 
Poslední místnost je již z doby novější, z přelomu 19.a 20. století, tedy největší slávy secese. Své místo zde nalezly obrazy od Alfonse Muchy, který měl v Letohradě (tehdejším Kyšperku) pronajatý ateliér. Většinu místnosti zdobí obrazy od místního rodáka Rudolfa Faltuse. Za zmínku také stojí unikátní secesní paravan a dobové svatební šaty.
       
Fotogalerie zámecké expozice

 

 

HISTORIE ZÁMKU

Raně barokní zámek je dominantou celého města. V devadesátých letech prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Sídlí v něm hotel, restaurace, soukromé gymnázium, městská knihovna a ZUŠ.
Na podzim roku 2002 byla otevřena první část stálé zámecké expozice.
 K zámku přiléhá přírodně krajinářský park s empírovou kašnou, umělou jeskyní s vyhlídkou a altánem. K zámku patří také zámecká terasa.
 Ve sklepních prostorách zámku bylo v roce 2010 za účasti členů Divadla Járy Cimrmana otevřeno Muzeum a světnička J. Cimrmana.
  



   
Majitel panství Zdeněk Žampach z Potštejna přistoupil v roce 1554 k výstavbě tvrze na náměstí v Kyšperk u (na místě dnešního východního křídla zámku). Tvrz byla dřevěná, jednoduchá, bez jakéhokoliv opevnění. Místo Vitanovského ulice se nalézal hluboký přírodní příkop, stejně jako na místě cesty na zámeckou terasu. Takže tvrz se nacházela na táhlém hřbetu, počínajícím nad nynějším náměstím. V roce 1681 přistoupil tehdejší majitel panství hrabě Hynek Jetřich Vitanovský z Vlčkovic k přestavbě zmíněné tvrze na raně barokní zámek. Tvrz byla rozbořena, zůstaly stát jen kamenné podezdívky a sklepy, na nichž vyrostla dvoupatrová zámecká budova, ovšem s věží, která byla představena před východní zeď (terasa). Věž tedy nevystupovala z hřebenu střechy jako nyní, ale byla samostatnou stavbou a měla společnou jednu zeď se zámkem. Po této věži zbyly základy, na nichž byl později zbudován balkon. Naproti tomuto dvoupatrovému křídlu byla postavena ve stejném roce jednopatrová budova, v níž byl zřízen vrchnostenský špitál. Obě budovy byly propojeny jednoduchou zdí, jež stála na místě dnešního spojovacího křídla. Vedle zámku byla v letech 1681 - 85 zbudována vrcholně barokní zámecká kaple (nynější kostel sv. Václava), oslňující svou jedinečnou štukovou výzdobou. Neméně kvalitními štukami byly vyzdobeny i přízemní prostory a 2. patro východního křídla zámku. Postupem času přestal zámek prostorově vyhovovat, a tak hraběnka Terezie Bredová ze Špandavy počala zámek v roce 1730 přetvářet. Došlo k úpravám interiérů prvního patra hlavní zámecké budovy. Byla odstraněna věž, z níž se dochovala jen její přízemní část (balkon). Nová věž vypadala tak, jak ji známe dnes, ovšem bez hodin (dosazeny v 1. pol. 19. stol.).Potom následovaly terénní úpravy kolem zámku, především jižně od budovy. Získaného prostoru bylo využito k rozšíření nádvoří a vytvoření zahrady. Ke zpevnění nevyváženého terénu byly vybudovány opěrné zdi. Úpravy dokončila dcera Terezie Bredové Marie Anna, provdaná Cavriani. Dala rozbourat původní prostou zeď mezi oběma křídly a na jejím místě postavit spojovací křídlo. Přízemí spojovacího křídla oboustranně zdobí arkády a uprostřed střechy se tyčí polygonální věžice, kterou byl zvýrazněn hlavní vstup do zámku. Současně s výstavbou spojovacího křídla byla upravena i severní část jednopatrového západního křídla, obrácená do náměstí. Zmíněné úpravy prováděl vrchnostenský stavitel J. Toman. K dalšímu rozšíření zámku došlo za hrabat ze Stubenbergu, jmenovitě za Karla Stubenberga. Jednopatrové západní křídlo bylo na jižní straně prodlouženo kvůli výstavbě lokajny (Vitan. ulice), ke které došlo v letech 1897 - 98. Dále byla v letech 1901–1903 upravena pseudoklasicistně fasáda celého areálu a v letech 1904 - 1905 vznikla nová schodiště u obou zámeckých budov. Přestavby provedl kyšperský stavitel Alois Petřík. Jedno ze schodišť bylo odstraněno při rekonstrukci v roce 1995. K dalším změnám členění budov již nedošlo, pouze k malým interiérovým úpravám v letech 1947–1989. V devadesátých letech byla provedena rozsáhlá rekonstrukce celého zámku.

 

 

MAJITELÉ PANSTVÍ

ŽAMPACHOVÉ (1308–1370)
Jeniš z Kyšperka
držitel hradu Geiersberg – Kyšperk v letech 1300–1340

Bušek Žampach z Kyšperka
držitel Kyšperka v letech 1340–1370

Jeniš Žampach z Kyšperka
držitel Kyšperka - doba blíže neurčena
 

ŽAMPACHOVÉ Z POTŠTEJNA (1396–1574)
Mikuláš Žampach z Potštejna
držitel Kyšperka v letech 1395–1427

Jan starší Žampach z Potštejna
držitel Kyšperk  v letech 1427–1469

Jan mladší Žampach z Potštejna
držitel Kyšperka v letech 1488–1519

Zdeněk Žampach z Potštejna
držitel Kyšperka v letech 1543–1562

Jan Burian Žampach z Potštejna
držitel Kyšperka v letech 1562–1574

 

VALDŠTEJNOVÉ (1574–1601)
Jan mladší z Valdštejna
držitel Kyšperka v letech 1574–1599

Adam z Valdštejna
držitel Kyšperka v letech 1599–1601

 

STUBENBERGOVÉ (1601–1628)
Georg von Stubenberg (starší)
držitel panství Kyšperk v letech 1601–1628

 

LOSENSTEIN (1628–1650)
Wolfgang Georg von Losenstein
držitel panství Kyšperk v letech 1628–1635

Georg Achác von Losenstein
držitel panství Kyšperk v letech 1635–1650

 

VITANOVSKÝ Z VLČKOVIC (1650–1681)
Adam Mikuláš Vitanovský z Vlčkovic
držitel panství Kyšperk v letech 1650–1653

Hynek Jetřich Vitanovský z Vlčkovic
držitel panství v letech 1653–1681

 

HRZÁNOVÉ Z HARASOVA (1681–1685)
Johanna Majdalena Hrzánka z Harasova
majitelka panství Kyšperk v letech 1681–1685



LIBŠTEJNSKÝ Z KOLOVRAT (1685–1717)
Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat
držitel panství Kyšperk v letech 1685–1706 a 1714–1716
 
František Karel II. Libštejnský z Kolovrat
držitel panství Kyšperk 1706–1714, 1716–1717


HARRACHOVÉ Z HŘEBENE (1717–1728)
Ferdinand Markvart Harrach z Hřebene
držitel panství Kyšperk v letech 1717–1725

Jan Jáchym Harrach z Hřebene
držitel panství Kyšperk v letech 1725–1728

 

BREDOVÉ (1728–1791)
Jan Václav Breda
držitel panství Kyšperk v letech 1728–1740

Jan Nepomuk Breda
držitel panství Kyšperk v letech 1740–1766

 

CAVRIANI (1791–1815)
František Alexander Cavriani
držitel panství Kyšperk v letech 1791–1815

 

MARCOLINI – FERETTI (1815–1834)
Petr Pavel Imanuel Maarcolini – Feretti
spolumajitel panství Kyšperk v letech 1815–1834

Anna Marie Cavriani, provdaná Marcolini – Feretti
majitelka panství Kyšperk v letech 1815–1834

 

NIMPTSCH 1834 –1875
Karel von Nimptsch
spolumajitel panství Kyšperk v letech 1836–1869

Terezie Marcolini, provdaná Nimptsch
majitelka panství Kyšperk v letech 1834–1875

 

STUBENBERG 1875–1945
Marie Anna von Nimtsch, provdaná Stubenberg
majitelka velkostatku Kyšperku v letech 1875–1916

Karl von Stubenberg – Nimptsch
spolumajitel velkostatku Kyšperk v letech 1916–1928

Paulina Palffy von Erdöd
spolumajitelka a majitelka velkostatku v letech 1916–1938
 
Arnošt Stubenberg
spolumajitel velkostatku Kyšperk v letech 1938–1945

Anna Marie Dobrzenská, provdaná Stubenberg
spolumajitelka velkostatku Kyšperk v letech 1939–1945
 

Kulturní centrum Letohrad

Václavské nám. 77

561 51 Letohrad

IČO: 70964891

tel.: 465 622 092

e-maily: info@letohrad.eu, muzeum@letohrad.eu, kultura@letohrad.eu, knihovna@letohrad.cz


Ředitel:
Jaroslav Moravec
tel.: 465 622 255
e-mail: jaroslav.moravec@letohrad.eu

Dnes je

Svátek má :

Z naší fotogalerie

Radnice